1979
Nový rok 1979 začal nedělí a kalamitou. O počasí, které nás na Nový rok parádně překvapilo, se rozepíši v událostech. Nyní se podíváme na průběh počasí v celém roce. Teprve po 29. lednu se počasí umoudřilo, a i když stále padal sníh, teploty se pohybovaly kolem nuly. Na první jarní den svítilo sluníčko a teplota byla příjemných 14 °C. 7. a 8. dubna ještě na mnoha místech byly přeháňky deště se sněhem, ale to už byl poslední záchvěv paní Zimy a před námi bylo teplé a suché jaro. Začátek prázdnin se nevyvedl a červenec byl poměrně chladným měsícem, kdy teploty vystupovaly nejvýše na 23 °C. Přelom července a srpna byl deštivý a zemědělci museli odložit žně. Srpen přinesl více teplých dní, ale chladné léto moc nevylepšil. Září nám dala příroda šanci se ještě trochu ohřát. Jinak podzim byl hodně větrný. Koncem října napadl první sníh a vítr vystřídaly mlhy. Pravá zima přišla až 12. prosince, kdy teploty klesly pod bod mrazu, a začalo sněžit. Koncem měsíce se oteplilo a tak jsou letos zimní svátky bez sněhové přikrývky.
1. - 29. ledna - V průběhu jednoho dne došlo k prudkému ochlazení na mnoha místech téměř o 30 °C (z 15 °C na - 15 °C). Důsledkem byla velmi závažná energetická krize. Systém vytápění se zhroutil, radikálně se zpomalila těžba, nakládka a vykládka uhlí, které zamrzalo, stejně jako labská vodní cesta. Docházelo k výpadkům elektrické energie, selhávaly stroje. A platností od 8.1. byly na školách vyhlášeny uhelné prázdniny. V reakci na závažnost situace byla přijata i další úsporná opatření - bylo omezeno vysílání televize, veřejné osvětlení, počátek pracovní doby byl stanoven až po rozednění. Kritická situace plynoucí mrazivého počasí přetrvala téměř po celý měsíc leden, až po 20. lednu došlo k mírnému oteplení. Uhelné prázdniny na školách byly ukončeny až 29. ledna. Následky energetické krize byly postupně překonány, ale některé podniky nedokázaly dohnat manko ani do konce roku 1979.
1. dubna - V Československu byl zaveden každoroční letní čas, který byl až do roku 1996 zaváděn od poslední neděle v březnu do poslední neděle v září.
16. července - V Liberci byla dokončena výstavba obchodního domu Ještěd vybudovaného ze sdružených prostředků deseti severočeských obchodních organizací. Stavba se skládala ze tří navzájem propojených nákupních pavilonů o celkové prodejní ploše 8 600 m2. Objekt vznikl podle návrhu významných libereckých architektů - Karla Hubáčka a Miroslava Masáka. V roce 2010 byl objekt zbourán, aby ustoupil novému většímu nákupnímu centru.
Květen - Celou naší republiku, včetně naší rodiny, zasáhla epidemie žloutenky. Podle různých zdrojů onemocnělo přibližně 15 tisíc lidí. Teprve po letech jsme se mohli dočíst, že nákazu způsobily zmražené jahody dovezené z Polska.
20. září - V Praze zemřel po dlouhé nemoci bývalý prezident ČSSR, armádní generál Ludvík Svoboda. 26. září se konal velkolepý státní pohřeb za účasti nejvyšších představitelů strany a vlády a tisíců československých občanů. Pohřební průvod poté prošel celým středem města od Pražského hradu až ke krematoriu ve Strašnicích, kde se uskutečnil samotný pietní akt.
I nás zasáhla sněhová kalamita a 1. ledna ráno poklesla teplota vzduchu na mínus 19 °C a od předcházejícího dne neustále sněží. Také v dalších dnech stále sněží a sněží. Úsporná opatření, která byla vyvolána neobvykle tuhou zimou a nedostatkem energie všeho druhu, postihla i naši obec. Nejdříve bylo vypnuto veřejné osvětlení, a celá obec tonula večer a v noci v naprosté tmě. Teprve později byla zapnuta některá světla v důležitých bodech vesnice, jako na křižovatkách, u autobusové zastávky apod.
V této době jsem pracoval na uhelném lomu v Prunéřově. Měl jsem proto dobrý přehled o této kalamitě. Ráno na Nový rok se málo komu na sídlišti v Kadani podařilo nastartovat automobil. Musel jsem vyndat baterii z vozu a ohřát ji u topení. Na novoroční oběd jsme dojeli z Kadaně do Brodů až večer v promrzlém autě, kde nešlo kvůli mrazu ani topení. O Silvestra byl na šachtě odstaven provoz, a když vše zamrzlo, byl problém uvést zařízení do provozu. Natěžené uhlí přepravují po gumových pásech dopravníky. Na pasových dopravnících se gumové pásy lepily za studena lepidlem. Vlivem nízkých teplot se spoje roztrhávají. Na pomoc přijeli i zaměstnanci Gumáren Púchov. Tyto pomocníky, spolu s novináři, přivezli na náš úsek, který se nacházel na okraji lomu a byl tak snadno přístupný. Pásová doprava už byla zprovozněna. Vše se zastavilo, gumaři vylezli na pas, zamávali do objektivu a druhý den jsme si přečetli v Rudém Právu článek o tom, jak nám obětavě pomáhají.
Ještě dlouho se při hustém sněžení říkalo, že padají kalamitky.
9. června se koná okrskové kolo soutěže požárních sborů v Brodech. Soutěže se zúčastnilo 9 požárních družstev.
1. července - na Družstevním dnu v Krásném Dvoře vystupuje mj. skupina Petra Haniga se zpěvačkou Lenkou Kořínkovou. Tento den je také uznáno 725 ha jako bažantnice okolo odchovny pernaté zvěře v Brodech.
Kousek za vesnicí směrem k bývalému lomu byly nevyužívány budovy a výběhy slepičárny. MS vybudovalo odchovnu bažantů a přilehlé okolí včetně lesů bylo vyhlášené za bažantnici, kam je veřejnosti omezen přístup. V minulých letech se začal uskutečňovat odchyt živých bažantů a zajíců.
V roce 1979 došlo ke sloučení mysliveckých sdružení Krásný Dvůr, Chotěbudice a Brody. V Brodech a Němčanech, což bylo MS Brody se běžně na honech střílelo 150 zajíců a 200 bažantů. Po odchytech se na honech na rozloze tří společností výřad počítal jen v desítkách kusů. Koroptve vymizely téměř úplně. Žije zde jen několik párů této dříve hojné zvěře. Na původních stavech zůstala jen zvěř srnčí, zato zde přibývá zvěře černé - divoká prasata.
Odstěhovali se:
Muller Jaroslav
Přistěhovali se:
Arvay č.p. 25 (5 lidí)
Bellovi č.p. 25
Urban č.p. 25
Flasman č.p. 25
Cígler Antonín č.p. 48
Frýdovi č.p. 63 (2 lidi)
Seifertovi č.p. 62 (2 lidi)
Baran č.p. 62
Narodili se:
Havrda Michal
Lněníček Lukáš
Cígler Tomáš
Zemřeli:
Csutortoky Václav
